Kdy bude smrt online byznysem?

Největší boom budou zažívat internetové aplikace, které si ku svým specifickým potřebám a zábavám stvoří mladé generace. Ale i stárnoucích internetových uživatelů je dost na to, aby byli zajímavou cílovou skupinou. Jenže, co jim nabídnout nového, aby jim to bylo blízké? Třeba umírání.

Následující text vychází z úvodníku, který jsem vydal v dubnovém čísle časopisu Connect! Jelikož je to téma obsáhlejší a na stránky tohoto časopisu se ve větším rozsahu nehodí, uvádím jej v rozšířené podobě zde.

Věděli jste, že existují služby, pomocí kterých může vaše virtuální alter ego spáchat sebevraždu? Tyto aplikace na váš pokyn třeba rozešlou na facebookové kontakty zprávu, že „končíte“, zruší účet, případně provedou další kroky. To je ale spíše humorná záležitost.

Ale co trochu vážněji? Internet je stále důležitějším světem a pro nastávající generace to bude věc naprosto přirozená. Proto i smrt najde ve virtuálu své místo. A jakkoli to může znít morbidně, bude to nezanedbatelný byznys. Jistě nejsem sám, kdo si toto uvědomil, nicméně prozatím rozhodně nejde o prošlapané území.

Z úvah o této oblasti online „života“ mě nedávno vytrhl článek kolegy Čížka „Život po smrti“ na Živě.cz, ve kterém se mu podařilo vystopovat zajímavé služby. V první části textu se věnuje především těm méně užitečným záležitostem. Ale na závěr zmiňuje dvě slibné aplikace: LegacyLocker a Dead Man´s Switch.

Takže, již můžeme sepsat online obdobu závěti – tvůrci zde myslí zejména na předání přístupových údajů k elektronickým pozůstalostem. Ale proč nejít dále? Přece si nemůžeme myslet, že návštěva notáře nebo schovávání testamentů po domě je něco, co by hodlal kdokoli podstupovat, když to samé by šlo provést snáze, elegantněji a dříve, než budeme mít Kmocháčka zavřeného ve sklepě. Jen k tomu mít tu správnou službu. Lze tak sice zatím vyřešit závěť či svou elektronickou pozůstalost online, ale nemá to právní váhu.

Absence legislativní podpory jde ruku v ruce s problematickým technickým řešením. Hlavně zajištění bezpečnosti zde bude mimořádně ožehavou záležitostí. O data z podobných serverů budou mít útočníci extrémní zájem, stejně jako bude zájem o falšování obsažených dat. Nemluvě o tom, že se jistě najde někdo, komu přijde vtipné rozeslat ony „zprávy ze záhrobí“ hromadně a předčasně.

Dokud toto nebude vyřešeno, asi jen málokdo se uchýlí k využití podobných aplikací. V IT bezpečnosti není jisté nic. Ani v reálném světě není bezpečnost stoprocentní. Ale dovolím si tvrdit, že zde může být pořád řádově vyšší, než v online světě.

A jak vlastně zmiňované aplikace budou zjišťovat, že dosud žijete? To je docela pěkný technický problém. Prozatím však vyřešený jen různými periodickými akcemi, které musí nastávající nebožtík činit (např. jednou za půl roku někde kliknout). A takové připomínky některým potenciálním uživatelům na pozitivním myšlení určitě nepřidají. Nevylučuji ovšem i pozitivní vliv.

Případný provozovatel takovéto služby vždy ponese obrovská rizika a také náklady budou značné. Na druhou stranu, při zvládnutí maxima úskalí, je tu jasný potenciál na užitečný a ziskový projekt. Má-li ale být nějaké to „tlačítko mrtvého muže“ dotaženou službou, bude muset umět plně nahradit notáře. Například elektronický podpis nelze pro závěť použít a aktuálně vidím ošetření této záležitosti jako neuskutečnitelné. Kromě elektronického podpisu u nás máme také datové schránky, u kterých si dokážu představit nadstavbu, která by řešila online závěť včetně notifikace systému o UEOL (user´s end of life) ze strany patřičných úřadů. Odpadl by technický problém se zjišťováním, zda žijete, nebo ne. Ale jak známe státní správu, i když by měla z 90 % již v podstatě vše hotovo, stálo by to dalších pár stovek milionů. A ani já to nemám zájem ze svých daní financovat (uznávám, že ta aplikace není natolik užitečná, aby za ní platili všichni a tolik).

Na podobné služby je doba nejspíše pořád ještě příliš mladá (nebo je internetová komunita příliš živá?). V budoucnosti ovšem jejich čas nastane. Otázkou je, jak to bude vypadat. Vzniknou internetové hřbitovy? Bude mít každý předpřipraveného svého elektronického nebožtíka? Bude smuteční obřad dílem telepresence? Budeme ve virtuále žít i po smrti?